V sobotu 22. 4. přecházela přes naše území od jihozápadu slábnoucí studená fronta. Kupovitá oblačnost během dne nabírala na síle a když se v odpoledních hodinách přiblížila k nám, tak jsme se rozhodli vydat na naše stanoviště „Na rovinách“ nad Brandýskem. Pršelo, tudíž jsme nemohli „pracovat“ venku, a tak jsme se pokusili vymyslet nový způsob focení zevnitř auta. Naše nová metoda je použitelná i pro focení blesků, pro které je lepší být schován v autě. Spočívá v uvolnění části prostoru spolujezdce pro rozložení stativu, umístění fotoaparátu a využití předního skla vybaveného stěrači, přičemž zbývá dostatek místa pro obsluhu. Navíc má naše metoda příznivý vliv na bezpečnost silniční dopravy ve formě preventivního snižování rychlosti projíždějících vozidel :-)
Kvůli přetrvávajícímu dešti jsme se rozhodli pro návrat domů. Těsně po návratu jsme zpozorovali oblaky mamma.
Následující radarový snímek zobrazuje stav v 16:30 SELČ. Poloha křížku určuje Brandýsek. Snímek byl převzat z radarového oddělení ČHMÚ.
Následující obrázek z detekce blesků zobrazuje situaci v České republice v 16:30 SELČ. Poloha křížku určuje Brandýsek. Snímky byly převzaty z radarového oddělení ČHMÚ.
V neděli (23. 4.) se již dopoledne začala tvořit kupovitá oblačnost za studenou frontou. Vznikaly cumulonimby, jejichž vývoj byl rychlý, ale nebyly vertikálně příliš rozsáhlé. Ještě dopoledne jsme vyfotili cumulus mediocris pileus.
Ještě před naším výjezdem se k nám od jihozápadu přiblížil první cumulonimbus, který však neměl dlouhého trvání.
Kolem 2. hodiny odpolední jsme opět vyrazili na naše tradiční pozorovací místo. Chvilku poté jsme zaznamenali jižně od nás horizontálně rozsáhlý Cb, na němž se tvořily slabé oblaky mamma.
Zároveň jsme pozorovali cumulus congestus cca severně od nás a jeho vývoj jsme zaznamenali sekvenčním snímáním v intervalu 15 vteřin po dobu asi 16 minut.
Zde jsme my v akci.
Od jihozápadu se k nám přibližovaly srážky, zatímco námi předtím pozorovaný cumulonimbus postupujíc k severovýchodu ztratil na intenzitě.
Vzhledem k nastalé situaci a k tomu, že jsme chtěli obhlédnout situaci severněji nad Slaným, jsme se vydali na pozorovací místo u silnice Studeněves–Přelíc. Ještě před tím se od nás kvůli neodkladným záležitostem odpojil Radek Sedlmajer. Na místě jsme zhotovili druhou sekvenci, tentokrát jižně se pohybujícího cumulu congestu.
Situace pro nás přestala být zajímavá a proto jsme se vrátili k Janu Drahokoupilovi, abychom zpracovali získané materiály. Radek Sedlmajer však nadále bedlivě sledoval vývoj počasí od sebe z domova a přitom ho zaujala nově se vyvíjející oblačnost na západě. Ihned nás zmobilizoval. Rychle jsme sbalili nutnou výbavu a všichni tři vyrazili „Na rovina“. Zde jsme obhlédli situaci a rozhodli se přesunout blíže k postupujícímu cumulonimbu.
Následující fotky jsme pořídili už u slánského letiště – blíže k bouřce.
Následující radarový snímek zobrazuje stav v 18:00 SELČ, kdy Radkovu pozornost upoutala bouřka na západě. Poloha křížku určuje Brandýsek. Snímek byl převzat z radarového oddělení ČHMÚ.
Následující obrázek z detekce blesků zobrazuje situaci v České republice v 15:20 SELČ, kdy byla zaznamenána největší elektrická aktivita severně od nás. Poloha křížku určuje Brandýsek. Snímky byly převzaty z radarového oddělení ČHMÚ.
Oba víkendové dny byly bohaté na kupovitou oblačnost. Pozorovali jsme několik cumulonimbů, přičemž většina z nich byla bouřkami. Viděli jsme jen pár blesků, ale žádný se nám nepodařilo zaznamenat. Fotografování nám hodně ztěžovala ostatní oblačnost v podobě cumulů a altocumulů, ale v neděli to bylo již lepší. Pozorované jevy: cumulonimbus, cumulus, altocumulus, cirrus, pileus, praecipitatio, mamma, virga, blesk
DISKUZE K ČLÁNKU
Marcel Vanžura () Pořiďte si speciální stativ do auta. Já bez něj nedám ani ránu. Můžu ho připojit na palubní desku i boční sklo a díky němu se můj teleskopický stativ stal zbytečnou zátěží. Nemusím v bouřce ani vystoupit z auta, natož se ohánět dvoumetrovým hromosvodem. 09.05.2006 07:57:47 Miroslav Provod (mprovod@centrum.cz) Tento vikend jsem byl v Cechach a vzhledem k predpovedi pocasi, ktera slibovala bourky, jsem se rozhodl, ze si odpocinu od uceni a budu pronasledovat a sledovat bourky. Protoze to pro me mely byt letosni prvni \"ceske\" bourky, rozhodl jsem se, ze pojedu kamkoliv v Cechach, abych tento vikend videl nejakou zajimavou bourku. Zde bych se se vsemi chtel podelit o zazitky z meho dvoudenniho \"stormchasu\". Bohuzel jsem nemel u sebe videokameru, kterou jsem nechal v Anglii, kde studuji, a tak jsem fotil pouze na fotoaparat zabudovany v mobilnim telefonu, z nehoz porizene snimky maji velmi spatnou kvalitu. Mel jsem vsak notebook s pripojenim na internet pres mobilni sit a adapterem do auta a tudiz jsem byl neustale online. Takto jsem mohl sledovat kazdych 10 minut obnovenou bleskovou situaci a kazdou pulhodinu radar na strankach CHMU. Mohu rici, ze jsem nenasel v zadne jine Evropske zemi na internetu pristup k detekci blesku, ktera by byla obnovena kazdych 10 minut (bez zpozdeni) a udavala dokonce pocet a polaritu blesku. Timto povazuji Cechy jako nejlepsi zemi pro amatersky \"stormchasing\" ohledne moznosti ziskani aktualnich informaci o bleskove aktivite. Druha vec, kterou jsem zatim videl jen v Cechach a velmi si ji cenim je vertikalni strih radarovymi snimky, kde je mozne videt vertikalni vyvinutost oblacnosti a tudiz i odhadnout, kde se vyskytuji vystupne proudy a mozna bourka. V noci z patku na sobotu jsem prespal v Praze. V patek (21.4.) vecer predpovidal model GFS nejvyzsi hodnoty CAPE (okolo 500J/Kg) v okoli Krusnych hor a lifted index zde mel byt pod hodnotou -2. Puvodni plan byl tedy vyjet v sobotu dopoledne na sever Cech. Kdyz jsem se vsak v sobotu (22.4.) rano vzbudil a zkontroloval aktualizovanou predpoved modelu GFS, tyto bourkove hodnoty byly predpovidany vice na jihozapad nez v predchozi predpovedi, a proto jsem se rozhodl pro vyjezd na zapad od Prahy smerem do stredu nejvyzsi predpovidane hodnoty CAPE (Convective Available Potential Energy). Z Prahy jsem vyjizdel v 11:00 a vydal jsem se po dalnici na Plzen. Priblizne o hodinu pozdeji jsem se rozhodl zastavit a zkontrolovat situaci. Sjel jsem tedy na Zebrak, ktery se nachazi mezi Prahou a Plzni a zastavil na miste, odkud byl vyhled na vsechny svetove strany krome severu. Zapnul jsem pocitac, pripojil se na internet a nastavil si automatickou aktualizaci bleskovych dat na 10 minut a radaru na 30 minut. Chvili jsem sledoval kupovitou oblacnost v okoli, ktera sestavala prevazne z mraku Cumulus Mediocris. Jizne ode me byly videt srazky, ktere vypadavaly z mohutnejsi kupovite oblacnosti a druha slabsi prehanka se asi po 20ti minutach vytvorila na zapad ode me a postupovala smerem ke me. Nad moje stanoviste dorazila kratce po 13:00, avsak trvala pouze cca. 5 minut a krome nekolika malo destovych kapek nic zajimaveho neprinesla. Teplota byla v tu chvili 20.5 stupne (dle teplomeru v aute) a nijak se behem teto prehanky nezmenila. V tu dobu se na detekci blesku objevilo prvnich par blesku, ktere se nachazely nad Pribrami (cca. 25km jizne ode me). Timto smerem byla videt mohutnejsi kupovita oblacnost, avsak nizke kumuly zabranovaly memu vyhledu. Hrmeni jsem zadne neslysel, avsak muj osobni detektor blesku zaznamenal blesky v dosahu 10-20 mil (16-32km) ode me. Kolem 14:00 tato bourka zesilila a muj detektor blesku zaznamenaval blesky kazde 3-4 minuty. Premyslel jsem, zda se mam k bource priblizit, avsak vzhledem k jejimu postupu smerem ode me a pryc z mista s vyskytem CAPE jsem se rozhodnul jeste pockat, co se bude dit dal. Tato \"Pribramska\" bourka se po asi pul hodine rozpadla a zapadne od nasich hranic s Nemeckem se na detekci blesku zacaly objevovat prvni aktivnejsi bourky. Jeden pas prehanek byl v tu chvili temer nad hranicemi s Cechami a postupoval vychodnim smerem primo do oblasti s nejvyzsi CAPE. Rozhodl jsem se mu jet naproti a doufal jsem, ze se z nej vyvyne neco zajimaveho. Pokracoval jsem tedy po dalnici smerem na Plzen. Priblizne v 15:15 jsem byl na sjezdu na Plzen a videl jsem pas kupovite oblacnosti zapadne ode me. Sjel jsem a na nejblizsim miste jsem zastavil. Na detekci blesku jsem videl nekolik ojedinelych blesku severozapadnim smerem od Plzne. Proto jsem se rozhodl vydat se severnim smerem (smer Karlovy Vary), abych se k onem bleskum priblizil. Pri prujezdu Plzni jsem zahledl na cerne oblacnosti SZ smerem muj prvni letosni blesk v Cechach. Zrejme to byl CC (mezimracny), ale nevidel jsem ho kvuli zastavbe cely, tak to nemohu uplne posoudit. Pri vyjezdu z Plzne zacalo prset a teplota byla presne 20 stupnu. Bourka, na ktere jsem blesk videl, vsak ztracela na intenzite a zadny dalsi blesk jsem behem dalsich asi 10ti minut nevidel. Podle radaru vsak zesilovaly srazky dale na ZSZ, a proto jsem pokracoval timto smerem ve smeru na Touzim. Behem cesty dest zesiloval a kdyz jsem byl mezi Plzni a Touzimi, tak jsem zahledl druhy blesk (tentokrat urcite CG (mezi mrakem a zemi)). Pote jsem videl jeste asi 2 blesky, nez jsem se priblizil k velmi silnym srazkam, ktere se jevily jiz nejakou dobu jako cerna clona. Planoval jsem zastavit jizne od teto silne srazkove oblasti a sledovat jeji postup k vychodu. Jeste predtim vsak dest zesilil natolik, ze jsem radeji zastavil a pockal, nez trochu ustane. Zacaly padat i male kroupy (<0.5cm v prumeru) a teplota v tuto chvili klesla na 9.5 stupne (oproti 20 stupnum v Plzni pred mene nez 30 minutami!!!). Bleskova aktivita byla v tuto dobu celkem vysoka (priblizne 1 blesk za minutu) a dle meho detektoru byla vetsina blesku mene nez 3 mile(4.8km) ode me. Hrmeni moc slyset nebylo, protoze jsem byl schovany v aute, ale nekolik blizkych uhozu jsem slysel. Tato situace trvala asi 15 minut. Pote dest zeslabl a bourka se presunula na vychod ode me. Tato situace je videt na radarovem snimku nahore na teto strance z 22.04.2006 14:30 UT (16:30 SELC). Nademnou byla slabnouci bourka, za kterou nasledovala pauza, ale nad Nemeckem zapadne od Tachova se v tuto chvili vytvorila silna bourkova bunka. V tuto chvili jsem byl v obci Bezverov a rozhodl jsem se zde pockat, nez ke me dorazi dalsi pasmo prehanek s onou silnou bourkovou bunkou. Presunul jsem se vsak asi o 2km jizne k obci Chudec, odkud byl lepsi vyhled zapadnim smerem. Dle radaru bylo pred touto bourkovou bunkou pasmo beze srazek (mozna i jasno), coz nasvedcuje moznemu znestabilneni atmosfery insolaci (ohrati prizemnich vrstev slunecnim zarenim). Proto jsem predpokladal jeji dalsi zesileni pri svem postupu vychodnim smerem nad Cechy. Tak se take potom stalo. Nejel jsem ji naproti, protoze jsem chtel zustat na silnici Plzen-Karlovy Vary, abych se mohl rychle presouvat ve smeru SZ-JV a zabranit tak primemu \"zasahu\" touto bouri a take abych od ni nebyl prilis daleko. Nakonec jsem se moc presouvat nemusel, protoze tato bunka se pohybovala primo mym smerem. Po predchozi bource nachvili prestalo prset, ale obloha zustala zatazena. Od radaroveho snimku vyse uplynula asi hodina, nez se tato bourkova bunka dostala zapadne od Touzimi a behem teto doby se srazkove pasmo okolo ni na zapade spojilo se srazkami po predchozi bource vychodne a obklopilo tuto bourkovou bunku, coz znacilo jeji brzky zanik. Doufal jsem v alespon kratke vyjasneni, abych mohl alespon telefonem vyfotit cumulonimbus teto boure, ale bouhuzel jsem videl pouze velmi cernou oblohu zapadne ode me a slysel hrmeni, ktere zesilovalo. Muj detektor blesku nyni zaznamenaval nekolik blesku za minutu, coz vsak nebylo pouze z teto bourky, ale ze vsech bourek, ktere se nachazely 60-70km ode me. Pote zacalo nejprve slabe prset, ale dest postupne zesiloval a pridaly se opet male kroupy. Kupodivu foukal celou dobu jen velmi slaby vitr, coz bylo nejspise zpusobeno nizkou prizemni teplotou a vlhkym vzduchem z predchozi bourky, coz jsou faktory, ktere oba zabranuji vzniku silnych sestupnych proudu. Kdyz bylo centrum boure nejblize ode me (cerna obloha severne ode me a intenzita blesku nejvyzsi), zacalo na chvili velmi prudce prset a stale padaly male kroupy (cca. 0.5cm v prumeru). Tento prudky dest trval asi 2 minuty a nasledovalo vyrazne zeslabeni deste na \"slaby dest\". Behem peti minut po tomto zeslabeni uhodily 4 blesky ve vzdalenosti mensi nez 1km ode me a jeden z nich jsem odhadl na 300 metru (1 vterina mezi zableskem a uhozem). Pri pocitani vterin jsem jako hrom nepocital slabe hrmeni v oblacich, ale az zaduneni, coz znaci uhoz do zeme (CG). Jako zajimavost uvedu, ze silnou aktivitu blesku CG hned za pasmem silnych srazek v bource jsem zaznamenal nekolikrat v tropickych bourkach na Kube. Zadny z techto blizkych blesku jsem bohuzel nevidel, protoze jsem byl schovany v aute a z bezpecnostnich duvodu jsem se nedotykal castecne zamlzenych skel, pres ktere byly videt jen zablesky na obloze. Postupne blesky CG ustavaly a prevladaly blesky typu CC v bourkove kovadline, ktere jsem vsak nevidel, ale slysel jejich hrmeni a jejich vysku jsem spocital na cca. 3 km. Stale pretrvaval slaby dest, ktery chvilemi zesiloval a nekolikrat se na par vterin rozpadaly male kroupy. V 18:30 jiz jen prselo bez blesku a bez krup, a proto jsem se rozhodl ukoncit \"stormchase\" pro tento den a vydal jsem se na Orlik, kde je muj druhy domov, kdyz jsem v Cechach. Orlik jsem zvolil, protoze na nedeli model GFS predpovidal CAPE az o hodnote 800J/Kg v jiznich Cechach, tak abych byl blize teto oblasti. V noci na nedeli (23.4.) prechazela nase uzemi studena fronta. Jeji dest me vzbudil kolem 08:00 rano. Hned jsem zkontroloval radar a videl jsem pas srazek tahnouci se od mist jizne od Prahy (mozna i v Praze slabe prselo) az nekam do Rakouska. Za studenou frontou zadne srazky nebyly a dle satelitu zde byla jasna obloha, coz jsou idealni podminky pro tvorbu bourek v nestabilnim vzduchu za studenymi frontami. Behem asi hodiny se fronta presunula dale k vychodu a u nas na Orliku prestalo prset. Byla vsak relativne husta mlha, cehoz jsem se bal, ze zabrani prohrati prizemnich vrstev a tim i tvorbe bourek. V Nemecku vsak jiz na radaru byla videt tvorba prehankovite kupovite oblacnosti a v 09:30 jsem se rozhodl pro vyjezd. Jel jsem opet do oblasti s nejnizsnimi hodnotami LI (lifted index) a vysokou CAPE jiznim smerem. Mlha se nastesti rozpadavala (a vyjizdel jsem z ni) a pred Piskem bylo jasno. Po 10:00 jsem dojel do Pisku, kde jsem se rozhodl, ze pockam a budu mapovat situaci. Vychodnim smerem byla v dalce videt oblacnost ustupujici studene fronty a zapadne od Pisku se tvorily prvni mraky typu Cumulus Humilis. V 10:30 radar ukazoval pasmo slabsich prehanek, ktere prechazelo Sumavu z Nemecka do Cech a nikde jinde nad Cechami se srazky, krome ustupujici studene fronty, nevyskytovaly. V 10:50 se na detekci blesku najednou zobrazily dva blesky (jeden CC a druhy pozitivni CG) zapadne od Strakonic, avsak v techto mistech na radaru zadne srazky nebyly a tak jsem si nebyl jisty, zda to neni ruseni (falesne blesky, ktere se zobrazi na detekci). Zapnul jsem svuj detektor blesku, ktery vsak zadne blesky nezaznamenal. V 11:00 se obnovil radarovy snimek, kde jsem videl, ze v miste onech predchozich 2 blesku se skutecne velmi rychle vytvorila prehanka, avsak zadne dalsi blesky z techto mist na detekci v 11:00 hlaseny nebyly. Protoze vetsina bourek zacina pouze nekolika blesky s moznou prestavkou v bleskove aktivite a zapadnim smerem jiz v tu dobu byly celkem vyvinute kumuly (Cumulus Mediocris), rozhodl jsem jet smerem na Strakonice. V 11:20 jsem byl nad Strakonicema, kde jsem zastavil a sledoval nekolik vysokych kupovitych mraku, ktere velmi zvolna prechazely k vychodu. Detekce blesku v 11:30 zaznamenala nahly narust v bleskove aktivite na linii prehanek, ktera asi pred hodinou prechazela severne od Sumavy z Nemecka a v tuto chvili se nachazela nad Klatovy a postupovala vychodnim smerem. Dle radaru jsem odhadl, ze by jeji centrum mohlo prechazet v oblasti Blatne priblizne za hodinu. Vyjel jsem tedy smerem Blatna. V tuto chvili jiz byla obloha skoro zatazena kupovitou oblacnosti a na zapade bylo videt cerno, coz znamenalo, ze se timto smerem vyskytuji intenzivni srazky. Kdyz jsem byl mezi vesnicemi Trebohostice a Zabori, zacaly najednou padat kroupy (bez deste), nejvetsi o prumeru az 1.5cm. Celkem me prekvapily, protoze zde zadne aktivni prehanky nebyly, ale zrejme vypadavaly z vytvarejici se kupovite oblacnosti, kde byly diky vysokym lapse rates (cesky preklad neznam, ale znamena to, ze v urcitych hladinach s vyskou rychle klesa teplota) silne vzestupne proudy. Teplota take nebyla nijak vysoka (14 - 15 stupnu). Zastavil jsem a sledoval krupobiti. Nejvetsi kroupy se udrzovaly na zemi, ale souvisla vrstva se nevytvorila, protoze behem 2 minut kroupy padat uplne prestaly. Na zapade jsem take zahledl prvni blesk a bylo jiz slyset hrmeni. Pokracoval jsem ve smeru na Blatnou, kam jsem dorazil kratce pred polednem. Tuto oblast velmi dobre znam, a tak jsem vedel kudy se kam dostanu, coz je dulezite pri prechodu silne boure. Jel jsem smerem na obec Mystice, a zastavil jsem u lesa, kde byl velmi dobry vyhled na postupujici bouri ze zapadu. Blesky byly v teto dobe cca. 15km ode me a bylo videt i celo prichazejici boure. Vetsina vyboju probehla uvnitr srazkoveho pole, ale videl jsem i nekolik CG blesku, ktere sli do mist pred silnyma srazkama. Detekce blesku ve 12:10 ukazovala velmi silnou bleskovou aktivitu hned zapadnim smerem vedle Blatne a postupujici vychodnim smerem. Dle radaru jsem usoudil, ze by do 20ti minut mela ted jiz silna boure prechazet v mistech, kde jsem v tuto dobu pozoroval, a tak jsem se rozhodl presunout se vice na sever do bezpecnejsich mist. Jel jsem tedy do obce Mystice, kde se nachazi velky rybnik a dle jeho celkem zvlnene plochy a vlnam postupujicim smerem od boure bylo videt, ze z boure fouka celkem silny vitr, coz svedcilo o sestupnych proudech v bouri. Pokracoval jsem dale na sever smerem na Breznici a po asi 3km jsem zastavil, protoze centrum boure se nachazelo jiz dostatecne daleko JJZ smerem a postupovalo smerem vychodnim. Otocil jsem auto, abych mel lepsi vyhled na bouri a sledoval jsem. Vetsina blesku byla vice, nez 5km ode me, ale nekolik ojedinelych blesku uhodilo neco pres 2 km jizne (priblizne v obci Mystice). Kdyz bylo cerne pasmo srazek, ve kterem se vyskytovalo nejvice blesku, jizne ode me, zacaly padat velke destove kapky, ktere nasledovalo krupobiti s kroupami do 1.5cm. Kdyz se centrum boure viditelne presunulo k vychodu, jel jsem se podivat zpet smerem na Blatnou, zda za sebou zanechalo nejake stopy. Hned za obci Mystice jsem vjel do vrstvy krup, ktera nebyla hluboka, ale celkem souvisla a nejvetsi kroupy jsem odhadl na az 2cm v prumeru, ale spise se vyskytovalo hodne mensich krup. Kvuli stale blizkosti bleskove aktivity jsem z auta nevystupoval, abych kroupy zmeril, ale vyfotil jsem \"bile pole\". V tu dobu byla nademnou jiz zrejme kovadlina, ze ktere prselo, ale obcas nejaka ojedinela mala kroupa spadla a nepretrzite hrmelo (nejvice blesku bylo CC) a jejich vzdalenost ode me byla nad 5km. Vetsi z malych krup se udrzovaly nekolik vterin na kapote auta a v jednu dobu bylo na kapote cca. 20 krup, ktere jsem vyfotil. Vsechny kroupy se vsak rychle rozpoustely, i kdyz teplota v tuto dobu byla jen 7.5 stupne. Ve 12:40 byla jiz boure vychodne ode me, ale dle detekce blesku stale zesilovala a vytvorila se takova linie bourek (squall line) postupujici na vychod a celkova intenzita blesku zesilovala a rychlost postupu bourek k vychodu take. Protoze zapadnim smerem ode me jiz zadna vyrazna aktivita nebyla, rozhodl jsem se \"pronasledovat\" bourky na vychode. Vyjel jsem tedy smerem na Mirovice (SV smerem), kde jsem se napojil na silnici c. 19 vedouci z Plzne do Tabora. Kdyz jsem byl nad Mirovicemi (asi ve 12:55), videl jsem na kovadline bourek na vychode, ktere jiz byly bezpecne daleko, rozsahle a relativne velke mraky typu mamma. Rozhodl jsem se zastavit a poridit nekolik fotografii na muj mobilni telefon. Nekolikrat jsem vyfotil rozsahle mraky mamma a take jsem zahledl severozapadnim smerem rozvijejici se kumulonimbus s vyvijejici se kovadlinou, ktery jsem vyfotil ve 13:00 a pote ve 13:07. Rozsah kovadliny se za tuto dobu viditelne zvetsil, coz naznacovalo, ze se v tomto mraku vyskytovaly silne vzestupne proudy a tudiz i silna bourka. Dle detekce blesku tomu tak bylo. Bourky na vychode vsak byly ke me mnohem blize a jejich intenzita stale narustala, a tak jsem se vydal po silnici c.19 smerem na Tabor. Za obci Hrejkovice jsem opet zahledl blesk (CC) na zadni strane bourek. Za Milevskem jsem se k linii bouri priblizil a pomalu jsem jel v desti priblizne stejnou rychlosti jako byla rychlost postupu bourek (cca. 50km za hodinu). Blesku bylo celkem hodne a obcas jsem se priblizil natolik, ze jsem vjel do slabeho krupobiti. V jednu dobu zacaly padat kroupy o velikosti pres 1cm, a tak jsem radeji na chvili zastavil a zmapoval situaci na detekci blesku a na radaru. Postup bourek byl v tuto dobu VSV smerem a bourky na jizni casti tohoto bourkoveho systemu (v okoli Tabora, kde jsem v tuto dobu byl) zeslabovaly a bourky vice na sever (oblast Benesova) zesilovaly a dle radaru pred nima nebyly zadne jine srazky, coz znamenalo, ze zde byly dobre podminky na tvorbu silnych bouri. Pred Taborem jsem proto odbocil smerem na Benesov. V tu dobu bourky nademnou jiz zeslably a zadne blesky jsem nevidel. Severnim smerem vsak bylo videt cerno a SZ smerem jasnejsi obloha. Dalsi blesky jsem videl az pred Benesovem, kdy byla boure SV smerem. V Benesove jsem nachvili zastavil a zmapoval situaci. Dle radaru a detekce blesku jsem se rozhodl jet SV smerem z Benesova do obce Ostredek. Celou cestu mezi Benesovem a Ostredkem jsem videl blesky (cca. kazdou minutu 1 blesk), ale dle oblacnosti bylo videt, ze mi boure \"utika\" vychodnim smerem. V Ostredku jsem najel na dalnici D1 a rozhodl se jet vychodnim smerem, abych se dostal blize k predni strane bouri, ktera v tuto dobu byla jiz dle odhadu asi 10km SV smerem ode me a zapadnim smerem se vyjasnovalo. Pred sjezdem c.41 zacalo opet prset a blesku bylo videt vice. Dalnice vsak zde vede JV smerem a boure postupovala smerem SV. Proto jsem sjel na tomto sjezdu a pokracoval smerem na Uhlirske Janovice. Kdyz jsem byl asi 2km pred Uhlirskymi Janovicemi, byla boure asi 5km SV ode me. Vjel jsem vsak do vrstvy cerstve napadanych krup, jejiz vyska byla 3-4cm a nektere kroupy dle odhadu dosahovaly velikosti az 3cm. Takto velke kroupy jiz povazuji za \"pro auto nebezpecne\" a tak jsem se rozhodl pronasledovani teto boure ukoncit. Pockal jsem, nez se boure dostatecne vzdali a kolem 15:30 jsem jel do Uhlirskych Janovic, abych se podival, jake skody zde kroupy napachaly. Ve meste byla vrstva krup pouze na navetrnych stranach domu a pod stromy a zadne skody zpusobene kroupami nebo jinymi jevy spojenymi s bourkou jsem jiz nevidel. Zde jsem se rozhodl dnesni \"stormchase\" ukoncit a jel jsem do Prahy, odkud jsem ve 21:45 odletal zpet do Anglie. Dalsi den jsem se na strankach CHMU v casti \"Tornada v CR\" docetl o pozorovani tromby v Pardubicich. Dle popisu se tromba vyskytla na predni strane boure a trvala jen velmi kratkou dobu. Nemyslim, ze se jednalo o supercelu, ale tromba se zrejme vyskytla v silnem vzestupnem proudeni na predni strane boure, kde mohla vzniknout slaba rotace pri interakci sestupnych proudu z okolnich bourek. Skoda, ze jsem se nesnazil udrzet se pred postupujicimi bouremi a sledovat je zepredu. Pokud bych se pred nima dostal az do Pardubic, trombu bych urcite videl. Udrzovat se pred bourema vsak muze byt nebezpecne pokud se smer jejich postupu zmeni nebo svuj postup urychli. Pak muze byt malo casu na vcasne vzdaleni se od nebezpecne boure, ve ktere se mohou vyskytovat velke kroupy, silne narazy vetru a velmi prudky dest. Tento \"stormchase\" byl pro me velmi uspesny. Bourkova aktivita byla vysoka s ohledem na to, ze byl konec dubna. Skoda, ze jsem u sebe nemel kameru nebo digitalni fotoaparat, kterym bych mohl boure vice a hlavne kvalitneji dokumentovat. Videl jsem vsak mnoho zajimavych jevu a velmi vysoky vyskyt krup. Timto clankem nechci nikomu doporucit, aby takto pronasledoval bourky a musim upozornit, ze bourka muze byt velmi nebezpecnym jevem a pokud se nekdo v bourkach nevyzna, muze se velmi snadno dostat do nebezpecne situace. Pri sledovani bouri se nikdy nesnazim dostat do jejiho centra, ale snazim se byt vzdy v dostatecne vzdalenosti, coz vsak muze byt take nebezpecne, pokud by treba boure zmenila smer nebo zesilila. Znam i nekolik amaterskych \"stormchaseru\" v Americe, kteri takto pronasleduji bourky pravidelne jiz nekolik let a kteri se nekolikrat nechtene dostali do narazu vetru, ktere presahovaly 100km/h, nebo do krupobiti, ktere jim jednou rozbilo vsechna skla v aute. Pri bource je auto bezpecne (nesmi to byt kabriolet se sklapeci strechou) pred bleskem, protoze auto je takova Faradayova klec a naboj blesku v pripade zasahu svede kolem lidi sedicich v nem. Nikdo se vsak nesmi dotykat kovove konstrukce nebo otevirat okna. Jeden kamarad z USA byl jiz dvakrat v aute, ktere bylo pri bource zasazeno bleskem a popsal to jako oslepujici zablesk a nasledny ohlusujici hrom. S autem se nikdy pri zasahu bleskem nic nestalo a neslysel jsem, ze by byl nekdy nekdo zranen bleskem v aute s kovovou pevnou strechou (krome jednoho pripadu zasahu kuloveho blesku, ktery rozbil skla a zpusobil popaleniny a nasledne nastesti mimo auto explodoval). Auto vsak neni bezpecne v pripade velkych krup a nebo narazu vetru, ktery muze zpusobit pad stromu na auto nebo autonehodu v pripade nahleho narazu vetru za jizdy. Prudky dest take neni bezpecny pri ceste autem.07.05.2006 15:25:56 RAM () Ty animace jsou opravdu povedené. Gratuluji!02.05.2006 22:48:26
Keywords: bouřka; bourka; boure; cb; Cb; mamma; 22. 4. 2006; 23. 4. 2006
|