Ještě před příchodem výrazné studené fronty se ve velmi instabilním ovzduší v podvečerních hodinách vytvořila supercelární bouře, která se pohybovala nad německým územím podél naší severozápadní hranice a zasáhla například města Zwickau nebo Chemnitz.

Jedno z prvních svědectví o této bouři se do České republiky dostalo v podobě několika fotek od pana Němečka, který se tou dobou nacházel na německé straně Krušných hor. Na jeho fotkách je naprosto zřetelná struktura s patrnou rotací, tak typická pro supercely. Při pohledu na tyto fotky nelze pochybovat o typu bouře.

Zhruba o pět minut později jsme z Brandýska v okrese Kladno pozorovali severozápadním směrem velice rozsáhlou bouřku. Tehdy jsme ji ještě nemohli identifikovat jako supercelární, ale dnes již víme že se jednalo o supercelu, která se tou dobou vyskytovala na území Německa.

Přibližně ve stejnou dobu jako předchozí dvě pozorovnání snímal tuto supercelární bouři nad Německem – aniž mohl ze svého stanoviště určit, že se o supercelu jedná – Martin Votava z Chomutova. Zde si můžete stáhnout jeho krátké video ve formátu WMV (683 kB).

Na následující animaci můžeme sledovat postup supercely podél naší severozápadní hranice v časovém rozmezí od 18:30 do 21:30 SELČ, kdy již bouře zanikla. Za poskytnutí všech radarových dat velice děkujeme Českému hydrometeorologickému ústavu.

Na prvním radarovém zobrazení můžeme vidět nenápadný vývoj bouře hluboko před příchodem studené fronty. Pro orientaci je počínající vznik bouře označen šipkou. (17:30 SELČ)

Na tomto obrázku již bouře nabrala na plné síle a stala se supercelární. Její intenzitu teď nejvíce pociťovali lidé v okolí města Auerbach, kde se vyskytly kroupy o průměru až 11 cm! (18:50 SELČ)

Zde vidíme supercelu přesně v čase, kdy se nacházela u města Chemnitz a kdy ji zaznamenal pan Němeček a o pár minut později také my. (20:00 SELČ)

Zde se supercelární bouře nacházela již ve fázi rozpadu a do půl hodiny zanikla úplně. V tomto momentu se studená fronta nacházela na dosah našich jihozápadních hranic a během noci se přesunula nad Českou republiku a způsobila mnoho problémů. Také si můžeme všimnout, že jižně od „naší“ zanikající supercely se tvořila další výrazná kupovitá oblačnost, která se velice intenzivně projevila na Chomutovsku. (21:10 SELČ)

Na základě dat poskytnutých ČHMÚ usuzujeme, že podle vertikálních průmětů maxim odrazivosti v supercele existoval cca po dobu tří hodin mohutný vzestupný konvektivní proud, který po celou tuto dobu dosahoval výšky kolem 15 kilometrů! Celý tento tzv. dóm supercely téměř po celou dobu své existence vykazoval na radaru vysoké hodnoty odrazivosti a to mezi 40,0 až 56,0 dBZ.

Přesto se jednalo „pouze“ o srážkově málo aktivní supercelu - low precipitation (LP) supercell, která se více než dešťovými srážkami projevovala extrémě velkými kroupami (až 11 cm v průměru). Bouři doprovázela také výrazná elektrická aktivita, což je patrné na Animaci přechodu zvlněné studené fronty v archivu ČHMÚ (odkaz viz níže).

Další zajímavé informace o této supercelární bouři i následné studené frontě naleznete na serveru Frontgewitter. Viz odkaz níže (německy).

---

Související odkazy:

29. 07. 2005 „noční“ tornádo v Krušných horách – anylýza Jana Sulana z ČHMÚ o tornádu v Krušných horách Bouře 29. 7. 2005 – náš članek o přechodu výrazné studené fronty Oddělení radarových měření ČHMÚ – radarové snímky ČR Analýza bouře 29. 7. v Johanngeorgenstadt a Erlabrunnu – německý článek na serveru Frontgewitter LP – supercela s extrémním krupobitím 29. 7. – další článek se spoustou fotek supercely na serveru Frontgewitter Archiv detekce blesků ČHMÚ – Animace přechodu fronty z detekce blesků z 29. 7. 2005 Bouřky na zvlněné studené frontě ve dnech 27. - 31. července 2005 – článek Tomáše Prouzy Analýza bouřkových situací z 29. až 31. července 2005 – článek Tomáše Prouzy a Romana Maňáka Supercela na Rakovnicku 9. 6. 2004 – náš článek o supercele na rakovnicku z 9. 6. 2004

---

---

---

Jméno:
E-mail:	(nepovinný)
Text:

---