Tento projekt vznikl na základě výsledků dlouhodobého sledování případů možného výskytu jevu derecho (čti derečo) na území ČR a v blízkém okolí, ale i jejich následného cíleného dohledávání v rámci výzkumné práce pro ČHMÚ a studentské práce při Katedře fyziky atmosféry MFF UK. První případy byly úspěšně rozpoznány na konci první dekády tohoto století a následně i publikovány. Během dalších let pak přicházely další a další bezprostředně identifikované případy, ale i znalost podmínek, ve kterých k výskytu derecha může dojít. Jak už to obvykle bývá, tak pokud víte co hledat a na co se zaměřit, začněte si toho všímat mnohem častěji. Podobně tomu bylo například u supercel a tak se postupně ukázalo, že ani derecha u nás nejsou nijak cizím, ale ani nijak ojedinělým jevem, jak se mohlo ještě v polovině první dekády tohoto století zdát. Následný cílený výzkum v ČHMÚ, v rámci výzkumného programu DKRVO, vedl k dohledávání těchto situací i z let předešlých.

Co je húlava a jak se od ní liší derecho?

Návod pro pozorovatele meteorologických stanic z počátku 70. let minulého století uvádí následující definici húlavy:
Náhlé a velké, ale krátkodobé (nejméně však 2 minuty) zvýšení rychlosti větru.

V Elektronickém meteorologickém slovníku ČMeS (odkaz/citace) pak najdeme definici:
náhlé a prudké zvýšení rychlosti větru, který je značně nárazovitý a často mění směr. Jev trvá několik minut a náhle ustává. Húlava je projevem přechodu gust fronty přes místo pozorování. Podle dostupných informací zavedl termín húlava do české odborné literatury A. Gregor v roce 1920 jako ekvivalent termínu „Bö“, užívaného v němčině;

Takovou situací bezpochyby zažil každý z nás. Húlavy jsou častým doprovodným jevem bouřek a silnějších přeháněk a projevují se právě náhlou změnou směru a někdy dokonce velmi prudkým zesílením větru s nástupem bouřky. Nejsilnější húlavy jsou často způsobeny rychleji postupujícími konvektivními systémy tvaru squall line nebo bow echa (případně více bow ech v rámci jedné squall line) a mohou zasáhnout území o šířce desítek až stovek km a délce stovek km, výjimečně i více jak 1000 km. Jde o jev, který byl studován již delší dobu kvůli své nebezpečnosti zejména pro leteckou a lodní dopravu, někdy i mimořádné škody na lesních porostech a stavbách. Bohužel přímo u nás nevznikla žádná opravdu rozsáhlá studie zaměřená výhradně na tento jev a tak docházelo k přebírání informací ze zahraniční literatury, ať už zpočátku sovětské, či následně americké nebo západoevropské.
Pojem derecho je pak označení pro rozsáhlou větrnou bouři způsobenou rychle postupujícím konvektivním systémem (hovorově bouřkový systém), které způsobí škody větrem a/nebo nárazy větru o rychlosti alespoň 25 m/s v pásu o délce alespoň 400 km. Derecha lze ještě rozdělit na slabá (low-end), středně silná (moderate) a silná (high-end) a to na základě četnosti nárazů větru alespoň 33 a 38 m/s. Název vznikl v roce 1887 ve Spojených státech jako jistý protiklad ke slovu tornádo, které je ze španělštiny a odkazuje na rotaci.

Zjednodušená definice v Elektronickém meteorologickém slovníku ČMeS (odkaz/citace) pak uvádí:
[derečo] – rozsáhlá a rychle se pohybující větrná bouře spojená s linií silných konvektivních bouří. Derecho může produkovat škody do jisté míry srovnatelné s tornádem, které jsou však převážně orientované stejným směrem (ve směru postupu jevu). Aby se dala větrná bouře klasifikovat jako derecho, musí na většině dráhy bouře být pás škod nebo nárazů větru nad 25 m.s–1 alespoň 400 km dlouhý, s výskytem několika nárazů větru alespoň 33 m.s–1 nebo škodami odpovídajícími tornádu o síle alespoň F1. Rozložení škod v postižené oblasti by nemělo být náhodné z hlediska dob vzniku škod, ale mělo by jasně ukazovat na postup větrné bouře jakožto celku.

Z uvedených definic vyplývá, že derecha jsou vlastně jen podmnožinou húlav. Většina húlav sice nedosáhne takového rozsahu zasaženého území a ani takové intenzity, abychom mohli hovořit o derechu. Každé derecho ale je silnou a rozsáhlou húlavou. Někdo by mohl namítnout, že jde jen o další uměle vytvořenou „škatulku“ jevů, což je pravda a z toho tedy vyplyne otázka „Proč se derechy zabývat?“. Právě derecha totiž mají ze všech húlav na svědomí nejvíce škod a bohužel i četné ztráty na lidských životech. Jde o jeden z nejextrémnějších projevů konvektivních bouří nejen u nás v ČR. Příkladem mohou být extrémní případy derecha z 4. července 1929 v jižní polovině Německa a Česku, ale i nedávný případ z 11. srpna 2017, jež zasáhl pás od východu Čech přes Polsko až k pobřeží Baltského moře.

Použitá data a jejich zpracování

Pro potvrzení, zda došlo k výskytu húlavy na větší ploše, či zda ta splnila definici jevu derecho, jsou využita data staniční sítě a to jak ČHMÚ, tak zahraniční. Data z Německa jsou naštěstí volně stažitelná z internetu, bohužel s daty dalších zemí, to tak snadné není. K cílenému vyhledávání derech na základě dat bylo nutné vytvořit software, který dokáže najít dny s četným výskytem bouřek, ale i silnými nárazy větru na vícero stanicích. Dalším krokem je zjištění, zda nárazy větru skutečně souvisely s přechodem bouřkového systému a zda šlo o jeden jev postupujíc v prostoru a čase a nikoli náhodně vzniklé škody od chaotických shluků bouřek bez zjevného postupu.
U případů, kde je zjevná souvislost s postupujícím bouřkovým systémem, můžeme hovořit o húlavě. Následuje už jen ověření splnění kritérií rozsahu a intenzity. K tomu na ČHMÚ v posledních letech výrazně pomáhají nejen staniční měření, ale i data o zásazích HZS kvůli škodám větrem.

Závěr

Postupně tak vznikla a dále se rozvíjí ucelená databáze húlav a derech na území ČR a v jejím těsném okolí. Smyslem této stránky je prezentovat jednotlivé případy zdokumentovaných hlavně výraznějších případů výskytu derecha u nás ve střední Evropě. Projekt byl ale postupně rozšířen na sledování výskytu všech zjištěných větších bouřkových húlav obecně, ale i zjišťování jejich intenzity, rozsahu a následků takových bouří. V neposlední řadě jsou pak sledovány podmínky, jež k výskytu daného případu vedly. To může do budoucna výrazně pomoci s předpovídáním takových rizikových situací a tak přispět k zlepšení varování obyvatel ohrožených oblastí.