Více jak čtvrtina roku 2014 je za námi, a tak opět nastal čas na malou rekapitulaci činnosti našeho sdružení v uplynulém roce. Stejně jako v loňském ohlédnutí se zde nechci příliš zabývat samotným průběhem bouřkové sezóny, jako spíše technickými aspekty našich aktivit. Ostatně sezóna 2013 nebyla z těch bouřkově nejbohatších, ačkoliv relativní bouřkový půst nám vynahradily rané supercely 27. dubna, následované povodněmi na přelomu května a června. Měsíce červen i červenec s bouřkami opět škudlily, aby pak na přelomu prázdninových měsíců došlo k „derecho hattricku“, kdy naše území postihla krátce po sobě 3 derecha – a to 27. července, 4. srpna a 6. srpna. Mimo klasických výjezdů na území republiky došlo i k dvěma zahraničním akcím – bouřkovému lovu na území Německa 20. června a pak především k jarní výpravě části členů sdružení do Skandinávie – konkrétně do Tromsø v Norsku – ne za bouřkami, ale za polární září.

Vyvinutý wallcloud - autor: Jakub Roleček   členové AMSos vs. silná bouře - autor: Tomáš Novotný   Shelf cloud - pohled k jihozápadu - autor: Jan Džugan   Blesky nad Krušnými horami - autor: Tomáš Chlíbec

   Velká část naší činnosti zůstala veřejnosti skryta, protože se často jedná o administrativu, správu webových stránek či jiné neveřejné aktivity. Na začátku roku 2013 jsme zprovoznili twitterový účet, který byl v průběhu roku využíván především k předávání informací při výjezdech do terénu.

   Již tradičně pokračovala po celý rok naše činnost na Facebooku – nyní již zcela sloučena pod hlavičkou AMS – o.s. Facebookové prezentace se snažíme využívat především k informování o aktuálních událostech, a to nejen v oblasti meteorologie („kosmické počasí“, zemětřesení). Aktuálně má naše stránka přes 1700 sledujících příznivců. Vydávání předpovědí SkyWarnu v letošním roce z důvodů časové vytíženosti „forecasterů“ neprobíhá a samotná budoucnost činnosti SkyWarnu bude ještě předmětem diskuze.

   Využívána zůstala i v roce 2013 funkce našeho IRC kanálu – nejvyšší roční dosažené maximum zároveň připojených uživatelů činilo 78 lidí. I nadále je využíván bot jménem |Hurricane|, který dokáže monitorovat provoz na kanále, vytvářet z něj statistiky a lze ho naučit i jednoduché příkazy (především výpis naučených odkazů).

   Ve dnech 14. – 16. června 2013 proběhl tradičně ve spolupráci s ČHMÚ bouřkový seminář v Radostovicích. Toto setkání bylo opět využito mimo jiného i k uskutečnění výročního zasedání občanského sdružení a k náboru nových členů. Bohužel, v Radostovicích se seminář konal naposledy, protože areál byl následně z důvodu vládních úsporných opatření dán do prodeje.

Vozidla s logy A.S.S. (AMS - o.s.) - autor: Jan Drahokoupil   Schůze AMS - o.s. - autor: Jan Drahokoupil   Posluchači při přednášce - autor: Lukáš Ronge   Táborák v areálu - autor: Jan Drahokoupil

   V červenci jsme se na žádost ČHMÚ zapojili do sběru dat ze soukromě provozovaných srážkoměrů, a to z důvodu vyhodnocení povodní na přelomu května a června. Celkem jsme získali a zpracovali 15 sad dat ze soukromých meteostanic. Stejně tak jsme se v průběhu léta 2x účastnili pozorovacího projektu při využití super-RSS módu družice Meteosat-8 (především 20. června).

   Kromě lovu a pozorování bouřek jsme se ve spolupráci s ČHMÚ v průběhu léta 2013 zabývali tvorbou nového tornádového webu, který byl pro veřejnost spuštěn 31. srpna. Mimo návrhu a tvorby designu + struktury webu to znamenalo postupně přepsat do nové formy veškeré staré záznamy. Byly přidány i nové případy (tromba u Úpice a Jičína, tornádo v Krnově) a web by již nyní měl být udržován v aktuálním stavu.

   Další úpravou, ke které jsme byli spíše donuceni okolnostmi, bylo přepracování webového radarového prohlížeče. Důvodem byla změna datové politiky společnosti Google, která začala požadovat platbu při využívání podkladových map Google při překročení jistého počtu uživatelů za den (29. července jsme dosáhli návštěvnosti přes 310 000 uživatelů za den). A ten jsme při bouřkových situacích překračovali velmi zásadně. Proto byla provedena řada změn, včetně přesnu mapového podkladu – na Open Street maps. Nová verze radarového prohlížeče byla spuštěna 16. listopadu 2013.

   Poslední, ale pro vnitřní chod sdružení velmi důležitou akci, bylo kompletní přepracování našeho interního prohlížece meteorologických dat, s jehož výstupy se setkáváte jak zde na webu v našich článcích, tak v aktuálních příspěvcích na Facebooku. Mimo jiné se jednalo o zapracování výstupů zpracování dat sítě detekce blesků Blitzortung pro jejich možné veřejné využití.

Jaký je plán naší činnosti na rok 2014?

Pozvolna se začínáme blížit k období, které je v průběhu roku nejbohatší na extrémní projevy počasí (a nemusí jít nutně jen o bouřky). Budeme se zde (i na našich dalších webech a Facebooku) snažit o co nejkvalitnější informovanost o případném možném výskytu těchto jevů – a zároveň, bude-li to v našich silách i tyto události dokumentovat a hodnotit. Rádi bychom ale ke svým aktivitám přizvali a zapojili co nejširší veřejnost, a to v těchto oblastech:

– reporty bouřek
– hlášení do ESWD
– reporty tromb/rarášků/tornád
– příspěvky týkající se projektů v rámci A.S.S. (supercely, TLE, CG blesky)
– sdílení specifických dat na vyžádání

Facebook je sice ideálním prostorem pro rychlé informování veřejnosti, ale není již moc vhodným pro následný sběr dat, jejich zpracování a vyhodnocení. Proto využíváme specializované aplikace a weby, uvedené níže:

REPORTY BOUŘEK

Výskyt jakékoliv bouřky na našem území lze nahlásit na webu http://report.bourky.cz/. Ocenili bychom, pokud by se do reportování zapojili především ti, kteří jsou schopni poskytnout relevantní a dále využitelné informace (nemá smysl reportovat 50 km vzdálenou bouřku, nemá-li opravdu extrémní projevy).
Momentálně je v databázi registrováno 164 účastníků, kteří v uplynulém roce vložili 377 hlášení o pozorování bouřky.

HLÁŠENÍ DO ESWD

Proč podávat hlášení do ESWD?

Cílem databáze ESWD je sběr a poskytování detailních informací (spolu s kontrolou kvality) týkajících se nebezpečných jevů vázaných (nejen) na konvektivní bouře v Evropě. Ve spolupráci s národními meteorologickými službami, dobrovolnými pozorovateli (např. evropské komunity Skywarn) a veřejností byly již získány desetitisíce hlášení. Výsledky si lze prohlédnout na www.eswd.eu.

Tento systém funguje velice dobře v západní Evropě (Německo, Rakousko, Francie, Benelux, Spojené království). Ve střední Evropě je zapojení poněkud slabší (a není to tím, že by tu bylo klidnější počasí) a nastal čas to změnit. Každý, kdo se dívá na oblohu (a nemusí mít zrovna vlastní meteostanici) se může zapojit a přispět svým dílem.

Jaké extrémní projevy počasí lze reportovat a jaké údaje u nich uvádět?

V současnosti databáze ESWD shromažďuje údaje o následujících jevech:

A) tornádo – jakýkoliv atmosférický vír (spojený s konvektivní oblačností) s prokazatelným kontaktem s povrchem země.Uvést místo (odkud byl pozorován a v jakém směru), datum, čas, trvání, foto/video, případně popis způsobených škod.

B) tromba (funnel cloud) – atmosférický vír bez prokázaného kontaktu s povrchem země. Uvést místo (odkud byl pozorován a v jakém směru), datum, čas, trvání, foto/video.

C) prachový vír (rarášek) – atmosférický vír, který není spojený s konvektivní bouří, vyvíjející se od zemského povrchu směrem nahoru. Uvést místo (odkud byl pozorován a v jakém směru), datum, čas, trvání, popis/foto/video.

D) nárazový vítr – nárazy větru konvektivního i nekonvektivního původu o rychlostech nad 25 m/s nebo nárazy větru prokazatelně působící výrazné škody (bez znalosti přesné rychlosti větru) – poškození budov, vegetace. Uvést místo, datum, čas, trvání, odhad rychlosti, foto/video, případně popis či jiný záznam způsobených škod.

E) přívalové/trvalé srážky – déšť velké intenzity a obvykle krátkého trvání a malého plošného rozsahu. Do této kategorie však spadají i vysoké úhrny srážek za delší časová období. Hranice jsou zhruba od 30 mm/h, u trvalejších srážek pak přibližně od 70 mm/24 hodin. Lze reportovat i srážkové události bez přesné znalosti srážkového úhrnu, jejichž následkem byly škody na majetku – zaplavení budov, komunikací, škody v zemědělství… Uvést místo, datum, čas, trvání, úhrn/odhad, foto/video, případně popis či jiný záznam způsobených škod.

F) silné krupobití – kroupy mající v průměru (nebo v nejdelšim rozměru) alespoň 2 centimetry a/nebo množství menších krup, které vytvoří vrstvu 2 cm a více na plochých částech zemského povrchu -ne splavených deštěm na jedno místo! Uvést místo, datum, čas, trvání, odhad velikostii, foto/video – ideálně se srovnávacím měřítkem, popis/foto/video způsobených škod.

G) škody bleskem – údery blesku s následným poškozením dopravních prostředků, budov nebo zraněním zvířat či osob (i požáry způsobené bleskem). Uvést místo, datum, čas, popis/foto/video způsobených škod.

Jakým způsobem uvádět požadované údaje?

Datum – ve formuláři se vybírá pomocí kalendáře
Čas – uvádí se vždy v UTC – tj. SELČ – 2 hodiny (14 SELČ = 12 UTC) a SEČ – 1 hodina (14 SEČ = 13 UTC)
Místo – stačí zadat obec a formulář by si měl sám z mapové databáze sám dohledat souřadnice (kontrola)
Upřesňující údaje – podle pokynů formuláře
Foto/video – nejlépe nahrát na web a uvést odkaz nebo poslat report e-mailem na (umístíme ho na vyhrazené místo webu a prolinkujeme)

Jakým způsobem lze podat hlášení o výskytu extrémního projevu počasí do Evropské databáze extrémních jevů (ESWD)?

Momentálně existují 2 možné způsoby:

A) vložit report přímo pomocí formuláře na stránce ESWD – http://essl.org/cgi-bin/eswd/eswd.cgi?action=submit1&lang=cz_60 (stránka je v češtině)

B) poslat report e-mailem na , kde bude následně zpracován a vložen do databáze ESWD pověřenými členy AMS – o.s.

Jak jsou data v ESWD zpracována a ověřena?

Po vložení neregistrovaným uživatelem je záznam automaticky hodnocen stupněm QC0 – tj. jak bylo vloženo, bez dalšího ověření. Tento záznam pak může být ověřen v podmínkách České republiky buď pověřenými členy AMS – o.s. a následně mu může být přidělen stupeň QC0+ tj. věrohodné (nejedná se o zjevný nesmysl), případně QC1 tj. potvrzené (existují naměřené hodnoty nebo průkazné svědectví – foto/video). Pověření pracovníci ČHMÚ pak mohou zvýšit hodnocení reportu až na stupeň QC2 tj. plně ověřené (pokud není pochyb o naměřených hodnotách či svědeckých materiálech)

K čemu data v ESWD slouží?

Data v databázi ESWD slouží k různým výzkumům týkajících se evropského počasí, případně mohou být využívána i k nowcastingu národními meteorologickými službami (v případě, že uživatelé jsou schopni posílat reporty v takřka reálném čase).

Jaké jsou počty hlášení pro území ČR a jejich struktura?

V roce 2013 bylo pro území ČR vloženo celkem 582 hlášení, a to především od CTRA – o.s., AMS – o.s. a dalších subjektů. Jejich dělení podle typu jevu bylo následující:

náraz větru – 332
přívalové srážky – 132
krupobití – 43
tromba – 27
zásah bleskem – 17
námrazové jevy – 14
silné sněžení – 13
tornádo – 2
prašné víry/rarášci – 2

Dle hodnocení kvality:

QC0 – 3
QC0+ – 202
QC1 – 375
QC2 – 2

Hlášení do ESWD za rok 2013 – Česká republika
© ESWD
Velikost: 354.9 kB

HLÁŠENÍ VÝSKYTU TROMB, RARÁŠKŮ A TORNÁD

Kromě možnosti nahlášení těchto jevů do databáze ESWD existuje od 31.8.2013 specializovaná stránka zabývající se těmito případy na našem území, provozovaná ve  spolupráci ČHMÚ a AMS – o.s., a to http://tornada-cz.cz/. Na tomto webu si můžete nejen prohlédnout historické případy, ale především vložit informaci o případném aktuálním výskytu jevu – a to buď přes formulář na http://tornada-cz.cz/nahlasit-jev/ nebo ještě lépe na stránce http://tornada-cz.cz/kontakty/ vyhledat příslušného územně odpovídajícího zaměstnance ČHMÚ a kontaktovat ho osobně, případně kopii hlášení zaslat i nám na . Pozorování tromb a rarášků zpracováváme i my sami v rámci sdružení.

PROJEKTY A.S.S.

Bližší informace k projektům A.S.S. naleznete na stránkách http://www.bourky.cz/projekty/. Pokud se náhodou setkáte s jevem, který by se těchto projektů týkal, můžete buď založit téma na fóru http://forum.bourky.com/ nebo opět přímo napsat na mail představenstva sdružení

SPECIFICKÁ DATA A POZOROVÁNÍ

V  roce 2013 jsme se ve spolupráci s ČHMÚ podíleli na sběru dat ze  soukromých srážkoměrů pro vyhodnocení květnových/červnových povodní a fotografování konvektivních bouří (http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=47&t=1281). Není vyloučeno, že i v letošním roce proběhnou specifické akce tohoto typu (raději tedy bez těch povodní…).

Na závěr bych rád jménem všech členů sdružení poděkoval všem, kteří se do výše uvedených aktivit zapojili v loňském roce. Doufáme, že v roce letošním bude účast ještě hojnější a úspěšnější a těším se na spolupráci se všemi, kteří projeví zájem.

Za AMS – o.s. Tomáš Prouza, předseda sdružení